Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na návštěvě v Tismicích

6. 12. 2008

Ve středu 3.12.2008  k večeru nás čekala příjemná návštěva u sousedů v nedaleké obci Tismice. Ten den v místním kostele Nanebevzetí Panny Marie bylo adventní zpívání.

Před zahájením koncertu jsme si prohlédli nádherný kostel a také jsem se v kostele sešla s knihovníkem panem  Bucharem, který  nás pozval na návštěvu Tismické knihovny (sídlící hned proti kostelu), abychom si prohlédli zajímavou vitrinku, která se v knihovně jen tak nevidí.  Vitrínka obsahuje sbírku střepů z doby slovanského hradiště, které sám pan knihovník léta pečlivě sbírá na svých procházkách v okolí.   Po prohlídce knihovny jsme se vrátili do kostela, kde už byla hlava na hlavě a právě nastupoval sbor.  Složení sboru bylo různororodé  - od malých dětí  po dospělé.  Paní starostka Zdražilová přivítala občany u příležitosti Adventu a rozsvícení vánočního stromu v obci, pak uvedla adventní koncert a sbor  z Českého Brodu VOX BOHEMICALIS a předala slovo sbormistrovi. Sbormistr nás upozornil, že se nejedná o koncert, ale o adventní zpívání. Zpívání bylo přenádherné a právě díky různorodému složení vynikly hlasy mnoha barev. 

Zaznělo několik adventních písní :  J.C. Vodňanský - Rorando coeli, Rosu dejte nebesa, Z nebe vychází denice, Druhá adventní píseň, První adventní píseň, Cantus advetualis a ta poslední byla  prostonárodní legenda   Panenka Maria po světě chodila, která se mi moc líbila a nenechám si ji pro sebe.

Sbor:
Panenka Maria po světě chodila,
Božího Synáčka pod srdcem nosila.
Přišla ona, přišla, k jednomu kováři.
Maria:
„Kováříčku milý, přenocuj mě tady."
Kovář:
„Nemohu, matičko, vás tu nocovati,
musíme, matičko, celou noc kovati."
Maria:
„Kováříčku milý, co to tak kujete?
Co to tak kujete a nenocujete?"
Kovář:
„A kujeme my to tři kolní hřebíky,
to na Krista Pána, má se naroditi."
Sbor:
Jak Panna Maria ta slova slyšela,
celá polekaná odtud pospíchala.
Přišla ona, přišla, do pusté maštálky,
jen za práh vkročila, syna porodila.
Přišlo do maštálky kovářovo dítko.
Maria:
„Zakolíbej ty mně moje nemluvňátko!"
Dítě:
„Jak pak zakolíbám, když ručičky nemám,
ani ty ručičky, ani ty očičky."
Maria:
„Dotkni se pléneček, budeš mít ručičky,
dotkni se jesliček, budeš mít očičky."
Sbor:
Přišlo dítko domů, přišlo k otci svému,
ručkama hrající, očky mrkající.
Kovář:
„Rozmilý synáčku, kdes vzal ty ručičky,
ty bílé ručičky a modré očičky?"
Dítě:
„Dala mi je, dala, Panenka Maria,
co včera navečer noclehu prosila."
Kovář:
„Kdybych já to věděl, že to Matka Boží,
byl bych jí dal ležet v novém bílém loži.
A sám bych si lehl hlavou na kamení,
hlavou na kamení, nohama do trní."
Všichni tiše, vyčítavě:
Kdybych já to věděl, že to Matka Boží,
kdybych já to věděl, kdybych já to věděl ...
Obrazek
Byl to nezapometulný zážitek. 

Zpívání Vám zde nepřiblížím, ale atmosféru v kostele jsme se snažili zachytit aspoň v několika fotografiích.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Adventní zpívání 3.12.2008 v Tismicích